Kolem užívání antibiotik kolují různé názory. Někdo by s nimi chtěl vyléčit každou nemoc, někdo je naopak až příliš nedůvěřivý k jejich používání. Jak je to s antibiotiky doopravdy? Kdy nám mohou uškodit a kdy naopak pomoci? To nám prozradila vedoucí farmaceutka Lékárny AGEL v Ostravě, Mgr. Irena Kiliková.
V podstatě je to velmi jednoduché. Antibiotika jsou přínosná a nezastupitelná v léčbě bakteriálních infekcí. Z těch běžně známých můžeme jmenovat např. streptokokovou angínu, zápal plic, lymskou boreliózu nebo tuberkulózu. Z toho jasně vyplývá, že nejsou indikována v případě infekcí způsobených viry, tedy např. chřipka, covid-19, herpetických infekcí, neštovic.
Je tedy nutné před zahájením léčby antibiotiky stanovit správnou diagnózu a infekci rozlišit. V tomto už dnes lékařům výrazně pomáhá tzv. CRP test, který z malé kapky krve dokáže rozpoznat bakteriální zánět. Ve vážnějších případech lékař stanoví cílenou léčbu na základě dalšího laboratorního vyšetření. Výhodou je, že CRP test už je také běžně dostupný pro domácí použití, takže první ověření svých zdravotních potíží si můžeme udělat sami doma. V každém případě rozhodnutí o nasazení antibiotik záleží na posouzení lékaře.
Takže antibiotika nevyléčí vše? Často bývají považována za „zázračné“ tabletky.
Určitě nevyléčí a určitě nejsou na „všechno“. Na laika to tak může působit možná proto, že nastávají i situace, kdy se pacient léčí s virovou infekcí, ale následně se v jeho oslabeném organismu projeví také bakteriální infekce, kde už je užívání antibiotik na místě. Může se tak zdát, že kdyby pacient dostal antibiotika hned, léčil by se kratší dobu. Ale není tomu tak.
Co se může stát, když budeme brát antibiotika často?
Těch rizik je samozřejmě více, ale to největší je rozvoj rezistentních kmenů, na které už příště daná antibiotická terapie nemusí zabrat. Mohou tak nastat opravdu fatální stavy, kterým se lze za jiných podmínek při léčbě antibiotiky vyhnout.
Zároveň každá antibiotická terapie nepříznivě ovlivňuje všechny mikroorganismy ve střevech, čímž narušuje přirozenou rovnováhu v organizmu. To se může projevit trávicími obtížemi (průjem, nevolnost, bolest břicha), u žen gynekologickými problémy a celkově v oslabení imunitních reakcí. Proto je vhodné ke každé antibiotické léčbě přidávat i probiotika, která doplní potřebné „přátelské“ baktérie, abychom těmto rizikům předcházeli.
Máme se bát brát antibiotika?
To určitě ne. Antibiotika jsou život zachraňující léky. Jen je potřeba používat je účelně, správně indikovaná a přesně podle pokynů lékařů a farmaceutů.